Chov Tereky žlutobřiché
Tereka
žlutobřichá – Pelusios castanoides popsal
Hewitt v roce 1931 |
||
|
Popis druhu |
Žlutavý,
olivový nebo načernalý karapax
často mívá mramorovaný vzorek žlutých a hnědých skvrn. Karapax je oválný, protáhlý (do
23 cm) a poměrně úzký u samců (zvláště u seychelského poddruhu P.c.
intergularis). Nízký
páteřní kýl může být na čtvrtém a pátém vertebrálním štítku, a zadní
marginální štítky mohou být mírně zoubkované. První
vertebrální šítek je vpředu rozšířený a je největší. Pátý vertebrální štítek
je v zadu rozšířený. Čtvrtý
je nejmenší a první až čtvrtý mohou být stejně dlouhé jako široké nebo delší
než širší. Má
pět až osm neurálních kůstek (první, sedmý a osmý jsou vždy zmenšené nebo
chybí) dobře oddělených od kůstky nuchale i od suprapygal (Broadley, 1983). Plastron je rozsáhlý, téměř úplně
pokrývá celý karapaxiální otvor, a přední část plastronu
je přibližně jedenapůl násobně delší než je délka abdominálního štítku. Zadní
část je mírně zúžená v místě švu oddělujícího abdominální a femorální štítek
a má hluboký anální vrub. Plastrální
vzorec je proměnlivý: abd > fem > intergul > hum > pect ><
gul >< an Intergulární
štítek je 1,35-1,72 krát delší než široký. Most
je široký, ale postrádá axillární štítek. Plastron je žlutý s nějakými
tmavými pigmenty podél švů. Hnědá
až olivově černá hlava
je střední velikosti s jemně protaženým čumákem. Na bradě jsou dva
vousky. Ostatní kůže je žlutá až hnědá. Několik příčných řad zvětšených
štítků bývá na předních nohách. Samci
mívají užší plastron a delší tlustší ocas. Zadní část plastronu samic je
široká. |
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
Rozšíření |
Pelusios
castanoides se vyskytuje ve východní Africe od Keni jižním směrem na
severovýchod k Jihoafrické republice. Populace se též vyskytuje na
Seychelských ostrovech a na Madagaskaru;
viz mapa.
|
|
|
Geografické variace |
V současné
době se uznávají za platné dva poddruhy. Pelusios castanoides
castanoides (Hewitt, 1931) – Východoafrická žlutobřichá bahenní želva – pás
výskytu se táhne od Malawi a Mozambiku ve východní Africe na jih
k Swazillii a východu Jihoafrické republiky. Také
je obývá Madagaskar. Má žlutý, olivový nebo černý karapax a intergulární
štítek oddělený od sousedícího gulárního štítku diagonálním švem. Seychelská
žlutobřichá bahenní želva – Pelusios
castanoides intergularis (Bour, 1983) se vyskytuje pouze na Seychelských
ostrovech. Obvykle
má tmavý karapax
s mramorovými žlutými a hnědými skvrnami (viz pohled
z boku), a žlutý plastron s pětiúhelníkovitým
intergulárním štítkem s podélně rovnoběžnými (rovnými)
švy oddělujícími ho od gulárních štítků. Zejména
samci tohoto poddruhu mají užší karapax.
Hlava
bývá až tmavě hnědá pokrytá jemnou tmavou kresbou, spodní čelist je žlutá. Madagaskarská
populace (Bourem 1978) nazývaná Pelusios castanoides kapika je poddruh
nerozlišitelný od P. c. castanoides (Broadley, 1981; Bour, 1983). |
|
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
Lokality výskytu |
Pelusios
castanoides obývá mokřiny a bažiny. Může být nalézána i v hlubších
vodách. Během období sucha aestivuje v bahně. Na Seychelských ostrovech
obývá Pelusios castanoides intergularis jak mokřiny, tak i hlubší vody jako
jsou řeky apod., na rozdíl od Pelusios subniger parietalis, který je nacházen
výhradně v mělčích vodách a zarostlých mokřinách. |
|
|
Poznámka |
Dvě
samice z Malawi, chované v zajetí, nakladly každá 25 vajec (30-33 x
21,5-23,0 mm) na konci září (Mitchell, v Broadley, 1981). Odchov
v zajetí dosud není znám. P.
castanoides se živí především velkými plicnatými hlemýždi a plovoucími
vodními rostlinami (Broadley, 1981). Justin Gerlach popsal seychelský poddruh
jako aktivní v noci, krmí se ovocem, výhonky rostlin, hlemýždi a kraby.
Což mohu potvrdit; seychelský poddruh skutečně poměrně často přijímá různé
druhy ovoce a zeleniny, mnohem častěji než nominátní poddruh, ale pokud si
může vybrat mezi ovocem a masem, rozhodně dá přednost masu. Pelusios
castanoides není zařazen v žádné z příloh CITES ani ve světové Červené knize
ohrožených živočichů. Ale seychelský poddruh P. c. intergularis, který je
zařazen v Seychelské Červené knize ohrožených živočichů, je potřeba
chápat za kriticky ohrožený, protože bylo provedeno sčítání celé populace a
v roce 1996 bylo konstatováno, že celý poddruh P. c. intergularis čítá
300 až 350 dospělých jedinců. V roce 1999 bylo toto sčítání opakováno a
došlo se k ještě hrozivějšímu číslu, že populace se ještě výrazněji
zmenšila a čítá již pouhých 180 dospělých jedinců. Podle odhadů
z letošního roku čítá populace již pouze 100 dospělých zvířat. Kontinentální
poddruh P. c. castanoides naproti tomu lze považovat za poměrně hojnou želvu.
Na některých územích se mohou P. castanoides castanoides vyskytovat společně
a Pelusios
sinuatus, Pelomedusa
subrufa, Pelusios
subniger a dalšími). Na
Seychelských ostrovech se P. castanoides intergularis vyskytuje společně
s poddruhem Pelusios subniger parietalis, který je rovněž kriticky
ohrožený. Na Seychelských ostrovech je rovněž uváděn další druh rodu
Pelusios, a to Pelusios seychellensis,který je však s největší
pravděpodobností již vyhynulý. Před několika lety se Justinovi Gerlachovi,
biologovi z Velké Británie, který se intenzívně věnuje Seychelským
želvám, podařilo odchytit exemplář, který z počátku byl považován za
znovuobjevení Pelusios seychellensis, neboť želva měla zcela černý plastron.
Posléze však určení tohoto exempláře bylo přehodnoceno na křížence
mezi Pelusios seychellensis a Pelusios castanoides intergularis. |
|
|
Chov |
Tento
zajímavý druh bohužel není stále ještě zastoupen v mém chovu, přestože
kontinentální populace poddruhu P. castanoides castanoides je jedním
z nejhojnějších druhů afrických terek. Tento druh je čas o d času do
Evropy dovážen přes USA, což má bohužel za následek až nepřiměřeně vysokou
cenu. Chovnou
skupinu těchto želv chová Harald Artner. Jeho skupina pochází z jižní
Keni, z okolí Mombasy. Skupina čítá v současné době pět jedinců,
dva dospělé páry a jedno odrostlé mládě (viz foto
karapaxu a foto
plastronu). Zvířata
jsou chována v nádrži 100,0 x 80,0 x 50,0 cm s výší hladiny mezi 25
– 30 cm s možností vylézat na souš, kde mají želvy možnost klást vajíčka
nebo zahrabat se, což však nedělají. Odchov
ve střední Evropě není znám. Před
třemi týdny bohužel naprosto neočekávaně jedna dospělá Artnerova samice
uhynula, aniž by před tím vykazovala jakékoliv problémy. Protože po nálezu
této uhynulé samice bylo palpačním vyšetřením zjištěno, že v břišní
dutině obsahuje vajíčka (jeden z možných důvodů úhynu je právě problém
s nakladením vajec), protože želva byla otevřena a v břišní dutině
bylo nalezeno 16 vajíček, která byla dána k inkubaci. Asi po dvou
týdnech to vypadá, že 11 z nich by se mohlo vyvíjet. Bohužel
informace z konce roku 2002 zhatila všechny naděje, ani jedno vajíčko se
dále nevyvíjí. |
|
|
|
||
|
Odchov |
Údaje o odchovu nejsou známy.
|
|
|
Závěr |
Na
závěr bych chtěl všechny, kteří chovají nějakou tu tereku rodu Pelusios nebo
i Pelomedusa, požádat zdali by se se mnou nezkontaktovali, abychom si
vzájemně vyměňovali informace, popřípadě zvířata k dalšímu rozmnožování,
protože bohužel těchto tolik zajímavých zvířat je v naší republice velmi
málo. HProkop@seznam.cz
nebo Pelusios@seznam.cz. |
|
|
Další fotky Tereky žlutobřiché (Pelusios
castanoides) |
Další
pohled na karapax
první samice P.c. castanoides |
|
Pohled na hlavu samce P.c. castanoides
|
|
|
|
Pohled
na karapax
samce P.c. castanoides |
|
|
|
Pohled
na plastron
samce P.c. castanoides |
|
|
|
Pohled
zboku
na samce P.c. castanoides |
|
|
|
Další informace |
|
|
|
Copyright
© Ing.
Hynek Prokop 2002 Všechna
práva vyhrazena All rights reserved Poslední aktualizace: 01.01.2003 |
Všechna
práva vyhrazena. Žádná část těchto textů nebo obrázků nesmí být
reprodukována, nikde jinde publikována, uchovávána v rešeršních
systémech nebo přenášená jakýmkoliv způsobem včetně elektronického,
mechanického, fotografického či jiného záznamu bez předchozího souhlasu
majitele autorských práv. Texty
nebo obrázky mohou být ze stránek stáhnuty pouze pro osobní a/nebo studijní
potřebu. All rights reserved. Those articles and
pictures may not be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted,
in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying, recording
or otherwise without the prior permission of the copyright owner. |
|
